Chci zkušenosti z plánování využít tam, kde se rozhoduje

Sedm let vedete MAPPA a rozvojem Ostravy se zabýváte ještě déle. Proč jste se rozhodl, že už vám nestačí být architektem a odborníkem a chcete vstoupit do komunální politiky?

Já to nevnímám jako velký odklon od práce architekta. Architekt není člověk, který jen kreslí domy. Musí umět spojovat různé odbornosti, hledat řešení a držet přitom celkovou představu, kam projekt směřuje. Podobné je to při vedení MAPPA. Zároveň vidím, že dobrý nápad nebo kvalitní projekt samy o sobě nestačí. Nakonec musí někdo převzít odpovědnost a rozhodnout, že se opravdu uskuteční. Dobře to znám z projektu Malá Kodaň, který jsem před lety inicioval. Začínal jako myšlenka, že území kolem Kostelní ulice může být mnohem příjemnějším místem pro život. Postupně se podařilo získat další lidi a spojit projekt se záměry města. Dnes je tam proměna centra opravdu vidět, i když ještě zdaleka není dokončená. Chci zkušenosti z plánování a přípravy projektů využít tam, kde se o jejich uskutečnění také rozhoduje.

Když projdete pěšky z Masarykova náměstí na nádraží v Přívozu, co vás dnes baví – a kde naopak jako architekt vidíte promarněnou šanci?

Šel bych Nádražní třídou, protože na ní lze vidět velký kus architektonického a urbanistického dědictví Ostravy – městské paláce u zastávky Elektra, takzvaný deskáč u Ostrčilky, výškovou budovu plynáren a nakonec historický Přívoz. Zároveň je ale Nádražní velká, doslova promarněná příležitost. Je to jedna z nejdůležitějších ulic Ostravy, ale její veřejný prostor tomu neodpovídá. Někde se špatně přechází, chodci se necítí bezpečně, cyklisté nemají dobré podmínky a chybí zeleň i vybavenost – zkuste třeba najít lavičku. A samozřejmě mě trápí řada proluk a především bývalý hotelový dům Jindřich. Na jednom z nejlepších míst v širším centru máme roky prázdný komplex, ve kterém by mohlo být přes 100 bytů a další služby pro širší okolí.

Přívoz má nádhernou architekturu, ale také řadu problémů. Co se tam musí změnit, aby se znovu stal plnohodnotnou součástí širšího centra Ostravy?

Přívoz potřebuje nový impuls a lepší propojení se zbytkem města. Velkou příležitostí je hlavní nádraží a jeho okolí. V souvislosti s jeho proměnou a vysokorychlostní tratí tam mohou přijít velké investice. Obvod musí být od začátku u toho a prosazovat, aby nevznikl jen nový prostor před nádražím, ale kvalitní kus města. Přívoz je zároveň sevřený kolejištěm, dálnicí, průmyslovými areály nebo koksovnou. Když se například do zadního Přívozu dostáváte úzkým průchodem pod mostem v Hlučínské ulici, nemůžeme se divit, že pro mnoho lidí není atraktivním místem. Musíme proto zlepšovat tato propojení a dělat odříznuté části Přívozu atraktivnější pro nové obyvatele i podnikatele.

Kdybyste měl vybrat jedno místo v obvodu, jehož proměnu chcete během příštích čtyř let opravdu rozhýbat, které by to bylo?

Jednoznačně bývalý hotelový dům Jindřich. Je pro mě nepochopitelné, že tak velký komplex na tak důležitém místě může téměř 20 let chátrat a zhoršovat situaci v širokém okolí, kde žijí tisíce lidí. Chtěl bych, aby tam vzniklo dostupné bydlení pro mladé i seniory, služby a další prostory, které budou sloužit lidem z okolí. Tak velký dům může nabídnout mnohem víc funkcí najednou a výrazně zhodnotit i své okolí. Pokud se současnému vlastníkovi nepodaří v brzké době rozjet rekonstrukci, chci, aby obvod podnikl všechny dostupné kroky k jeho získání. Mým cílem je, abychom za čtyři roky nebyli stále ve stejné situaci, ale měli jasné řešení a proměna Jindřicha skutečně začala. A abychom se kolem něj nebáli v noci procházet.

Jako architekt jste zvyklý plánovat na roky dopředu. Co podle vás dnes radnici při rozhodování o ulicích, náměstích nebo celých čtvrtích nejvíc chybí?

Dovolím si jít proti známému pořekadlu, že papír snese všechno. Právě proto, že snese všechno, bychom ho měli maximálně využít dřív, než začneme stavět. Na papíře je změna levná. Když už se ale lije beton nebo pokládá potrubí, každá chyba se napravuje mnohem hůř. Nejde mi přitom o líbivé vizualizace. Nejdřív potřebujeme mít společnou a srozumitelnou představu, jak má ulice, park nebo vnitroblok za čtyři, pět nebo deset let vypadat a fungovat. Tu musíme připravit s odborníky, na základě dat a společně s lidmi, kteří tam žijí. Když máme takový plán, jsme připraveni i ve chvíli, kdy se objeví možnost financování. A protože často není reálné všechno postavit najednou, můžeme postupovat po etapách. Každá oprava nebo investice pak směřuje ke stejnému cíli.

Na radnici narazíte na střet zájmů: developery, naštvané sousedy, odpor ke změnám. Podle jakého pravidla budete rozhodovat?

Konfliktům je především potřeba předcházet. Když se sousedé o velkém projektu dozví až ve chvíli, kdy je prakticky rozhodnuto, je pozdě. Investor, obyvatelé, město i další partneři spolu musí mluvit mnohem dřív. Úkolem radnice je dostat je k jednomu stolu a hledat řešení. Ne vždy budou spokojení všichni. Pak musí přijít rozhodnutí. Pro mě je základním měřítkem, jestli bude výsledkem kvalitnější místo pro život všech generací. Musíme umět vysvětlit, proč jsme se rozhodli právě tak, jaké budou dopady na širší okolí i ekonomické souvislosti, a nést za to politickou odpovědnost.

Kde vlastně čerpáte nápady pro své město? Jsou to zahraniční konference, debaty se sociology, nebo spíš to, jak lidé reálně sedí na lavičkách a kudy si zkracují cestu přes trávník?

Obojí. Hodně se dívám do zahraničí i do jiných měst v Česku. Třeba ve Vídni nebo Berlíně mě zajímá, jak funguje dostupné bydlení, veřejný prostor, doprava nebo proměna bývalých průmyslových území. Nejde mi o kopírování projektů. Zajímá mě systém, který za nimi stojí. Stejně důležité je pro mě ale město prožívat. Dívat se, kudy lidé chodí, kde si sedají, jak vznikají místa, kterým se vyhýbají. To je určité profesní postižení a člověk se tohoto způsobu uvažování nezbaví ani ve volném čase. Inspiraci získám i na konferencích nebo v rozhovorech s odborníky. Jsem moc rád za skvěle obsazený festival Pulse, jehož druhý ročník se letos konal v Ostravě. Když pak řešíte konkrétní místo nebo problém, je ale nutné mluvit s místními lidmi. Ti vás často přivedou na dobrou myšlenku, protože velmi přesně vědí, co v jejich okolí nefunguje.

Co byste chtěl změnit přímo ve fungování radnice Moravské Ostravy a Přívozu?

Především schopnost dlouhodobě spolupracovat s lidmi, podnikateli a investory. Spoluprací veřejného a soukromého sektoru jsem se zabýval i v rámci Housing Investment Advisory Hub. Právě důvěra, otevřená komunikace a jasná pravidla jsou jedním ze základních předpokladů, aby se město kvalitně rozvíjelo. Chci zavést pravidelná setkávání s obyvateli přímo v jednotlivých čtvrtích a pravidelný kulatý stůl s podnikateli, významnými vlastníky a investory. Potřebujeme vědět, jak to kdo vidí, co kdo připravuje, a hledat možnosti vzájemné spolupráce. Moravská Ostrava a Přívoz musí být nejlepším místem pro každodenní život v Ostravě. Dosáhneme toho dlouhodobým plánováním i řadou menších, rychlých změn, zapojováním odborníků, otevřenou komunikací a schopností lidí spolupracovat.

Krok za krokem.