Katka Šebestová: Chci viditelné výsledky, které zpříjemní lidem v Moravské Ostravě a Přívoze život

1. Za sebou máte řadu projektů, které změnily Ostravu. Na které jste nejvíce hrdá a proč?

Největší radost mám z proměny nábřeží kolem Ostravice. Oba břehy od hradní lávky po most Miloše Sýkory prošly kompletní rekonstrukcí – vznikly nové povrchy, mobiliář, zeleň, bezpečně jsme oddělili pěší od cyklistů a přibyly nové stromy. Před Dockem vznikla prosklená galerie s lavičkami, na protějším břehu terasy a u loděnice workoutové hřiště.Ze zanedbaného místa se stal prostor, kde dnes lidé rádi tráví volný čas.

Hrdá jsem také na to, že se po letech příprav podařilo prosadit a zrealizovat novou lávku přes Ostravici do Dolní oblasti Vítkovic. Nebyla to jednoduchá cesta, ale výsledkem je architektonicky výjimečné propojení centra s DOV pro pěší i cyklisty podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Dnes je lávka hojně využívaná, zejména během velkých festivalů.
Těší mě také rozvoj Zoologické zahrady a vznik nových parků po celé Ostravě. Dařilo se nám měnit zanedbaná místa v příjemné veřejné prostory – například Cestu vody v Bělském lese, Tylův sad, Svinovský park, Park U Boříka nebo originální Farskou zahradu v centru města.

2. Centrum Ostravy prochází velkou proměnou (velké projekty soukromníků, dopravní stavby aj.). Jak chcete zajistit, aby bylo příjemné nejen pro návštěvníky, ale hlavně pro lidi, kteří zde žijí?

Všechny projekty by měly vznikat (již od ideové a projekční fáze) ve spolupráci všech takzvaných aktérů v dané lokalitě (investor, sousedé, vlastníci technické infrastruktury, vlastníci komunikací, magistrát, obvod…) tak, aby na stavbu
ve výsledku navazoval i kvalitní veřejný prostor (na kterém se investor může/má samozřejmě nějak podílet) a aby stavba nesnižovala kvalitu života v okolí ani během realizace, natož po dokončení. Zvlášť v exponovaných částech města, jako je hlavně jeho historické centrum, je velmi důležité vyvážit zájem rezidentů se zájmy návštěvníků.

Z pohledu města/obvodu je podstatné, aby dodržovalo a naplňovalo své vlastní strategické dokumenty (včetně např. koncepční péče o veřejný prostor, zeleň, modro-zelená infrastruktura, preference udržitelné mobility atd.), aby bylo ochotno a schopno spolupracovat a koordinovat se se soukromými investory a aby jeho rozhodování bylo koncepční a předvídatelné (lze uvést x příkladů, kdy se tak v praxi v současné době neděje).

3. Co Vás v poslední době při procházkách Moravskou Ostravou a Přívozem nejvíce těší a co vás naopak nejvíce mrzí?

Bohužel je více věcí, které mě mrzí, než těch, co by mě měly těšit. Centrum města by mělo být výkladní skříní Ostravy, mělo by v něm být čisto, bezpečno, mělo by žít a poskytovat celou řadu zajímavých služeb. Když přijedete do jakéhokoliv
města, ať už u nás nebo v zahraničí, vždy nejprve zamíříte do centra, a podle toho se Vám město líbí nebo ne. Ostravské centrum je neudržované, ušmudlané, neuklizené, nepřívětivé k cizincům. Místní samospráva nejen, že nedokáže plnit tuhle
podstatnou roli pro veřejnost, ale rezignovala i na celkový rozvoj. Co mě těší je to, že v centrálním obvodě je celá řada šikovných lidí, kterým také není jedno, v jakém prostředí žijí, pracují nebo jen tak tráví čas.

4. Kdybyste měla popsat svou představu centra Ostravy v roce 2030 třemi přívlastky slovy, jaké by to byly?

Udržitelné, funkční, plné rodin všech generací.

5. Proč by podle Vás měli dát lidé důvěru právě někomu, kdo už má zkušenost s vedením města?

Určitě je fajn, když můžete lidem nabídnout to, že se nemusíte rok, dva seznamovat s chodem úřadu, ale rovnou začnete prosazovat kroky, s kterými jste do voleb šli. Vím, jak funguje většina procesů a co je potřeba změnit, aby mohla být správa obvodu efektivnější, otevřenější k lidem a měla brzy viditelné výsledky, které zpříjemní lidem v centrálním obvodu Ostravy život.